Také rádi žertujete a vymýšlíte různé recese? Pak byste mohli navrhnout vašim blízkým, kteří uvažují nad výstavbou podlahového topení svépomocí, že byste jim pomohli se zaléváním obýváku do betonu, a že jim k tomu opatříte celý betonážní mix – míchačku s plnou várkou betonu o objemu rovných devíti kubíků betonu o hmotnosti osmnácti tun. Obývák tak alespoň zhutní a ztěžkne a nikdo vám jej neukradne. Nad tímto nesmyslem se možná všichni jen pousmějete, protože víte, že dnes se podlahové topení zhotovuje jinak. Již žádný beton, ale pěkně nasucho – jednoduše, rychle, s minimální fyzickou dřinou. Slouží k tomu systémová deska pro suché podlahy a také cementovláknité desky speciální sendvičové konstrukce se skelným vláknem. Jak taková montáž podlahového topení vlastně probíhá?
Za prvé začnete s pokládkou systémových desek z pěnového polystyrenu. V nich se nachází drážky, do kterých se vsadí teplovodní potrubí, které je prakticky ihned připraveno k zapojení do topné soustavy, například k výměníku u vašeho krbu. Jakmile je položen tento základ, a podotýkáme, že bez malty a lepidel, a samozřejmě i bez betonu, začne se s pokládkou krycích cementovláknitých, případně sádrovláknitých desek, které jsou dostatečně pevné na to, aby na nich mohla být položena běžná podlahová krytina (koberce, dlažba, palubky, plovoucí podlaha, vinyl atp.
Tímto způsobem lze vytvořit podlahové topení i v místech, kde jste omezeni hmotnostní zátěží podlahové konstrukce. Litý beton by právě zde mohl způsobit i vážné statické problémy na dané stavbě, zatímco suchý systém podlahového topení je výrazně lehčí a v tomto směru bezpečnější. Hodí se například pro podkrovní a půdní vestavby, pro mobilní dřevostavby, nízkoenergetické domy, anebo i pro některé byty v bytových domech, kde nesmí být stropy přetěžovány vysokou hmotností vnitřního vybavení.
