Některé objevy vynálezců jsou nám dobře známy a život bychom si bez nich určitě představit nedovedli, např. žárovka nebo telefon. A co takhle poštovní schránka? Víte, že už je to stařenka v letech a oslavila před rokem své kulaté dvousté narozeniny? Oranžová plechová skříňka umístěna na zdech domů je běžným koloritem velkých měst i malých obcí. Za dob Rakousko Uherska, přesně v červnu roku osmnáctistého sedmnáctého začala lidem sloužit. Každá tehdejší pošta musela mít alespoň jeden kousek, tehdy umístěn ve vnitřních prostorách. V tehdejší monarchii se jich mělo nacházet několik stovek. Ze začátku se k nim lidé stavěli spíše skepticky a jejich smysl jim nebyl zcela jasný. Ale i jako spousta jiných věcí si své místo našla. Jen pro vyvolené, úřady a bohaté obyvatele sloužily úplně první schránky již koncem osmnáctého století.
Do podoby té dnešní, jak ji všichni známe, měla ale hodně daleko. Vypadala spíše jako kasička ze dřeva, některé byly dokonce zhotoveny z truhel, kam se ukládalo oblečení. Barvami Rakouska v té době byly černá a žlutá, schránky tedy nesly tyto odstíny, mohl na nich být umístěn i rakouský orel. Životnost dřevěných schránek však velká nebyla a proto je o několik desítek let později nahradily schránky zhotovované z plechu.
Po vzniku Československa schránky změnily svoji barvu na modrou s červeným a bílým pruhem, orla vystřídal lev. Počátkem šedesátých let svoji vizáž opět změnily, a to na barvu oranžovou, která přetrvala až do dnešních dnů. Jejich počet se vyšplhal v první polovině osmdesátých let minulého století na neuvěřitelných třicet čtyři tisíc kusů. Moderní doba plná internetu, sociálních sítí a mobilních telefonů měla za následek jejich úbytek. Vybírání schránek se uskutečňuje bez větších změn, stále k nim přijíždí pošťák pravidelně v určenou hodinu a jejich obsah pak putuje do míst, kde se dále třídí, aby jejich obsah doputoval tam, kam má.
